Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu a analytické účely využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

KONTAKT

Zdravotnické potřeby
tel: 734 728 114, 222 969 179
info(a)jekshop.cz
PROVOZNÍ DOBA PO - ČT 8:00-17:00, PÁ 8:00-13:00
Neprovozujeme kamenný obchod

VÝHODNÁ CENA

Naše cena 999,00 Kč
DOSTUPNÉ
Naše cena 1 399,00 Kč
DOSTUPNÉ
Naše cena 999,00 Kč
DOSTUPNÉ

S DOPRAVOU ZDARMA

Naše cena 5 690,00 Kč
DOSTUPNÉ
Naše cena 12 935,00 Kč
MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÉ

01. 06. 2013 | Články, rady

Alergie

 

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Rozsah projevů alergických reakcí je velmi široký, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.

 

Mnozí lidé si myslí, že alergie jsou novodobá metla lidstva, která se objevila až nyní a jsou způsobené hektickým způsobem života, rozvojem chemického průmyslu, nadměrným využíváním chemie v zemědělství a potravinářství a znečišťováním životního prostředí.

Tyto přehnané reakce organismu jsou však známé již ze začátku minulého století a slovo „alergie“ vytvořili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Zaznamenali, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky jako prach, pyl nebo některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií, podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita).

Věda, která zkoumá alergie, se nazývá alergologie.

 

Projevy a symptomy alergie

Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny.

Dle způsobu vstupu alergenu do těla vznikají pak reakce lokální (místní - na sliznicích dýchacího a trávicího ústrojí, na kůži), nebo systémové (celkové - alergen byl vpraven do krevního oběhu, ve kterém cirkuluje a reakce jsou patrné i na vzdálených místech od místa vstupu). Konkrétní příznaky jsou uvedeny níže.

 

V případě vdechnutí (inhalace) např. pylu z prostředí nebo působením vzdušného alergenu mohou být lokálními symptomy:

- zduření nosní sliznice (alergická rýma),

- zarudnutí, svědění a otoky očí (alergický zánět spojivek),

- zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost,

- někdy doslova astmatický záchvat,

- pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice,

- ekzém,

- vyrážka (kopřivka) a další kožní reakce řídce i bolesti hlavy.

 

Je-li alergen pozřen, může se alergie projevit:

- otokem sliznice v celém rozsahu kontaktu sousta s trávicím traktem,

- otokem kořene jazyka s ucpáním dýchacích cest,

- potravinová alergie - nevolností až zvracením, křečovitými bolestmi břicha, průjmem,

- později se může objevit vyrážka.

 

Vstoupí-li alergen přímo do krevního oběhu (např. při bodnutí hmyzem), mohou příznaky nabýt celkové systémové reakce (tzv. Anafylaxe a to velmi rychle):

- kožní reakce,

- zúžení průdušek,

- otok,

- stažení orgánů tvořených hladkou svalovinou (dýchací cesty, břišní orgány) projevující se dušností a křečovitými bolestmi břicha, svěděním a vyrážkou.

- snížení krevního tlaku z důvodu rozšíření průsvitu cév (hypotense z vazodilatace)

- aktivace regulačních mechanismů těla se pak projeví jako zrychlená srdeční akce (tachykardie)

- kůže je nápadně bledá s na omak lepkavým, studeným potem

 

Posledně jmenované příznaky odpovídají stavu označovanému jako anafylaktický šok, který přímo ohrožuje život. Je-li patrný rozvoj těchto příznaků (především celkový pocit svědění, nevolnost, počínající bolest břicha, zrychlený tep) např. po bodnutí hmyzem, neváháme s přivoláním záchranné služby.

 

 

Běžné slabé alergie

 

Takzvaná senná rýma je jedním z příkladů velmi běžné slabé alergie – velká část populace trpí symptomy senné rýmy, je-li vystavena působení pylu obsaženému ve vzduchu. Astmatici jsou často alergičtí na prach a roztoče. Mimo alergenů pocházejících z okolního prostředí mohou být alergické reakce vyvolány i některými léky.

 

Atopie

 

Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto zřetelný rodinný výskyt.

Typickými projevy atopie jsou atopický ekzém (atopická dermatitida), pylová alergie (alergická rýma a alergický zánět spojivek) a alergické astma.

Atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství protilátky ve třídě IgE (imunoglobulin E). Tyto IgE protilátky reagují na alergeny zevního prostředí (pyly, plísně, roztoče atd.).

 

U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30 %. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Může se ale stát, že dědičný základ „přeskočí“ jednu generaci.

 

Pseudoalergie

 

Příznaky rýmy, astmatu, kopřivek, otoků nemusí mít vždy alergický původ. Není tu zřejmá dědičná dispozice, netvoří se ve zvýšené míře IgE protilátky, původ těchto projevů je mimo imunitní systém.

 

 

Pylová informační služba

 

Ve většině evropských zemí existuje pylová informační služba (PIS), která sleduje obsah pylů, případně i jiných biologických objektů v ovzduší.

V ČR je možné sledovat výskyt pylů v ovzduší a být informován v týdenních předpovědích e-mailovým pylovým zpravodajem, pomocí SMS nebo prostřednictvím pylových zpravodajství ve sdělovacích prostředcích. Aktuální informace jsou zveřejněny na webu pylovasluzba.cz.

 

 

Vyšetření alergie

 

Obvodní lékař odešle pacienta k odbornému lékaři, alergologovi.

Alergolog aplikuje při vyšetření podkožně do předloktí komerčně vyrobené zředěné alergeny.

Po cca půl hodině se hodnotí kožní reakce na konkrétní alergen (zarudnutí a bledý pupen v místě vpichu znamenají pozitivní nález).

Alergolog dále odebírá krev a žádá laboratoř o stanovení hladiny protilátek (především typu IgE). Ty mohou přinést informace o závažnosti alergie.

Má-li pacient potíže s dechem, je navíc provedena spirometrie.

 

 

Komplikace alergií

 

Nejčastější a logickou komplikací je zhoršování příznaků neléčené alergie. Například původní občasná rýma se mění v rýmu chronickou a ta nakonec v astma.

Chronickým drážděním sliznic může docházet k jejich mikroskopickým i okem viditelným změnám. Mezi tyto viditelné změny patří obvykle nepravé nádory, tedy například nosní polypy.

Dále se rýma může zvrhnout v chronické záněty spojivek, nosních dutin nebo dokonce záněty středouší.

Nebyl-li dříve přítomen atopický ekzém, pak se i ten může rozvíjet jako komplikace.

Anafylaktický šok je nejvážnější komplikací, vyžadující okamžitý odborný lékařský zásah s podáním adrenalinu, antihistaminik, kortikoidů a infuze tekutin.

 

 

Léčba alergií

 

Léčba spočívá obvykle v podávání antihistaminik, většinou sezónně (podle výskytu alergenu v ovzduší).

V případě dýchacích obtíží jsou předepisována léčiva ve formě aerosolu nebo prášku k inhalaci. Aplikují se buď pravidelně, nebo jako úlevový lék pouze při potížích.

Kortikoidy jsou léčiva působící imunosupresivně, to znamená, že zmírňují imunitní reakce. Tento účinek však není jejich účinkem hlavním (k ostatním patří např. vliv na metabolismus, hospodaření s vodou a solemi, vliv na krevní tlak aj.), proto jejich dlouhodobé podávání inhalací, nebo v tabletách není žádoucí. S výhodou jsou však používány lokálně v mastích k léčbě ekzémů.

 

V poslední době se stále více sází na léčbu tzv. desenzibilizací. Do organismu jsou po určitý čas vpravovány alergeny injekčně, začíná se na velmi malých koncentracích a postupem času se koncentrace zvyšují. Tělo si tak na antigen „zvyká“ a po úspěšné léčbě na něj už nemusí reagovat vůbec.

Nevýhodou léčby je nejistý výsledek při poměrně vysoké ceně a nutnost pravidelného docházení do ordinace k aplikaci injekce.

Pacient musí vždy po dobu několika desítek minut po aplikaci zůstat pod dohledem lékaře, zda nedojde ke vzniku alergických reakcí.

V případě alergie na léčivo (obvyklá je alergie například na jodové dezinfekční prostředky, na penicilin atd.) je v pacientově vlastním zájmu, aby o této skutečnosti vždy včas informoval zdravotnicky personál, se kterým přijde v rámci léčebných úkonů do styku. U takového pacienta jsou užita léčiva s jinými účinnými nebo podpůrnými látkami, ale se stejným efektem.

 

Potravinová alergie vyžaduje vyhýbat se v budoucnosti všem pokrmům, které alergen mohou obsahovat.

Alergici, u nichž se v minulosti projevila těžká reakce až anafylaktický šok (typicky po bodnutí hmyzem), jsou vybaveni pohotovostním balíčkem obsahujícím nejčastěji antihistaminikum, kortikoid a nejspíše i injekci adrenalinu (autoinjektor EpiPen), kterou si může alergik v případě potřeby aplikovat sám.

O závažné alergii je vhodné informovat i blízké osoby, které mohou tuto injekci podat. V případě dětí je nezbytně nutné informovat o závažných alergiích učitele či vedoucí dětského kolektivu, do jejichž péče je dítě předáváno.

 

Pokud je to možné, alergik by se kontaktu s alergenem měl vyhýbat.

Lékař může poradit s nákupem různých pomůcek pro alergiky (například hypoalergenního ložního prádla, antialergických přístrojů apod.), kterých je na trhu dostatek a v dnešní době již nejsou cenově nedostupné.

Doma je vhodné užívat vysavače s HEPA filtrem a čističky vzduchu.

Základem úspěchu v boji s alergií je disciplinovanost a dodržování léčby stanovené lékařem.